Z popela

Drtivý příběh rozbitého dětství a neodvratného rozkladu jedné rodiny.

Tři bratři se vracejí na rodinnou chatu u jezera, kam se dvacet let žádný z nich neodvážil. Přivážejí s sebou urnu s popelem a chystají se tu splnit matčino nečekané poslední přání. 

Společná cesta je však provede nejen důvěrně známou krajinou, ale také časem. Náhle jsou z nich opět chlapci s opálenýma nohama a dychtivýma očima, soupeřící o otcovu přízeň a matčinu vrtkavou lásku, kteří mají na světě jen jeden druhého a možná také vůbec nikoho. Nyní tu stojí jako mladí dospělí muži, navzájem si tak cizí, a přesto nerozlučně spoutaní okovy minulosti. Osudné místo nesmlouvavě vyhání na povrch pečlivě pohřbené vzpomínky a hořkost, která mezi bratry znovu vráží klín. Jak dokáže domov prolezlý nejistotou jako minové pole poznamenat dětskou mysl? A co se doopravdy stalo onoho léta, kdy se všechno rozpadlo na kusy? 

–––

Ocitáme se skutečně přímo na místě, tam v domku u jezera, v měnícím se světle kráčíme po lesních pěšinách mezi brouky a ptáky. Líčení přírody tu nabývá téměř starodávných rytmů […]. Z popela je hutný a vyzrálý román.
— Dagens Nyheter