Odkud zlo? O nezkrotnosti čili slabosti lidské vůle

Jedním z hlavních námětů lidského přemítání i diskusí v moderní době je bezesporu zlo v jeho různých podobách čili to, co se dá vůbec za zlo pokládat a odkud se zlo bere; hojné obrazy zla se k nám valí z médií, literární díla provádějí jeho rozbory a nabízejí recepty k záchraně, poslanci v parlamentu se snaží jeho výstřelkům předcházet, potírání jeho důsledků je hlavní náplní práce kriminalistů, medicína odčerpává obrovské finanční prostředky pro svůj boj s ním a v drobném ho řeší lidé po hospodách. Zdá se, že nynější doba je zlem téměř uhranuta. Ovšem záhada zla a potažmo touha přimknout se k dobru zdaleka není vymožeností až přítomnosti. Odedávna, kam až lidská paměť sahá, se člověk zabýval otázkou po povaze dobra a původu zla s tím, že zlo se mu připomínalo obvykle v jeho krušných chvílích, kdežto dobrem se obíral spíše v mezidobí, dobách hojnosti a klidu.