Kovbojové na moři

Petr Kos debutuje knihou, na kterou sbíral materiál dlouhých patnáct let. Ale jak říká, všechno má svůj správný čas.Napřed bylo nutné kus dobrodružného života prožít, abyo něm mohl začít psát. A nejspíš i proto jeho kniha působí jako zjevení. Zčásti vznikla na palubě Anny z Tromso. Tuvlastníma rukama zachránil před osudem jiných starýchlodí, které už se na moře nikdy nedostanou. Ale dno téhleknihy je ještě o hodně hlubší.
Zápisky zachycující záchranuAnny a cestopisné črty o plavbách podél norského pobřeží se prolínají se vzpomínkami na dobu, kterou autor strávilmezi rybáři na Aljašce. Na hladinu se vynořují dávné příběhy o moři, o lodích, o chlapské vůli – žít dál svůj život, i kdyžtřeba zrovna za moc nestojí, když je zrovna nejtěžší nebozačíná v padesátých letech v komunistickém Československu. Jsou to příběhy, které se vypráví jen zřídka, a jen těm,kdo si to zaslouží. Tahle kniha je cítit dehtem, potem, solía rybinou, ale především dnes už vzácnou opravdovostí.

„Jsou lidé, kteří o dobrodružství sní – a pak jsou čistokrevnídobrodruzi. Petr Kos patří mezi ty, kteří se nebojí zvednoutkotvy a pustit se do neznáma.“